Tvořit obsah česky nebo anglicky? To je otázka, kterou si dnes pokládá obrovské množství začínajících i pokročilejších tvůrců. Na první pohled se může zdát, že angličtina nabízí větší publikum, více sledujících i rychlejší růst. Realita sociálních sítí a cílové skupiny je ale v českém prostředí výrazně odlišná.
V tomto článku se proto podíváme na to, v jakém jazyce má skutečně smysl tvořit, proč je míchání dvou jazyků jednou z nejčastějších chyb a jaký přístup vám ve výsledku přinese největší růst i reálné příležitosti.
Proč většina tvůrců přemýšlí nad jazykem příspěvků špatně
Většina tvůrců si na začátku klade otázku: „V jakém jazyce mám tvořit, abych měl co nejvyšší dosah?“ Takto položená otázka je ale ve skutečnosti v zásadě zbytečná.
Pokud mají sociální sítě fungovat jako nástroj propagace toho, co umíte a co můžete lidem nabídnout, je potřeba začít úplně jinde. Mnohem důležitější otázka zní: „Koho chci svým obsahem oslovit?“ „Jaká je moje cílová skupina?“ „Kde je můj skutečný trh?“
Ve chvíli, kdy nabízíte produkt nebo službu zaměřenou primárně na české publikum, ať už kvůli jazyku, dostupnosti nebo logice podnikání, přestává dávat tvorba v jiném jazyce smysl. Ne proto, že by zahraniční publikum nebylo atraktivní, ale proto, že vám ve skutečnosti nepřinese klienty, příležitosti ani reálný růst.
Iluze většího dosahu v angličtině
Mnoho tvůrců automaticky předpokládá, že tvorba v angličtině přinese větší dosah, více sledujících a rychlejší růst. Na první pohled to dává smysl, protože angličtina otevírá přístup k globálnímu publiku. Ve skutečnosti ale tato úvaha často ignoruje jeden zásadní faktor a to obrovskou konkurenci.
Zatímco na československém trhu soupeříte o pozornost s řádově menším počtem tvůrců, v angličtině vstupujete do prostředí, kde proti vám stojí tisíce lidí se stejným tématem, delší praxí i většími rozpočty. Výsledkem pak nebývá rychlejší růst, ale naopak ztráta relevance, slabší zapojení publika a pomalejší budování skutečné osobní značky v prostředí, které je pro vás skutečně relevantní.
Právě proto není klíčovou otázkou, v jakém jazyce můžete oslovit nejvíce lidí, ale v jakém jazyce dokážete přinést největší hodnotu těm správným lidem. A v případě většiny tvůrců zaměřených na československý trh vede odpověď poměrně jednoznačně k tvorbě v češtině/slovenštině.
Proč je míchání jazyků nejrychlejší cesta ke stagnaci
Míchání jazyků v příspěvcích, popiscích nebo hashtazích je jednou z nejčastějších chyb, která dokáže růst profilu výrazně zpomalit. A to hned z několika důvodů:
- ztráta relevance profilu
- zmatené publikum
- nejasné signály pro algoritmus
V následujících odstavcích si tyto faktory podrobněji vysvětlíme a ukážeme si, proč právě ony často stojí za stagnací jinak kvalitních profilů.
Ztráta relevance profilu
Pro velkou část českého publika působí profil českého tvůrce, který komunikuje primárně anglicky, automaticky méně relevantně. Vytváří dojem, že nezná svou cílovou skupinu nebo si není jistý směrem, kterým chce svou tvorbu vést.
Zároveň je potřeba si uvědomit, že většina českých uživatelů angličtinu v běžném životě aktivně nepoužívá a často jí plně nerozumí. Pokud tedy profil cílí na český trh se službou nebo produktem, který má reálný potenciál uspět, ale přesto komunikuje v jiném jazyce nebo jazyky dokonce střídá, výrazně tím snižuje svou důvěryhodnost i zapamatovatelnost.
Takový profil je pak problematický nejen z pohledu algoritmu, ale především z pohledu samotných diváků. A právě jejich nezájem interagovat a trávit u příspěvku čas bývá prvním krokem ke stagnaci.
.png)
Ukázka změny u jednoho z našich klientů, kterému sjednocení jazyka přineslo stovky nových klientů. Celou případovou studii profilu @jarda.tobiska si můžete přečíst ZDE.
Zmatené publikum
Dalším důsledkem míchání jazyků je zmatení samotného publika. Uživatelé často nedokážou rychle rozpoznat, komu je obsah vlastně určen a zda je relevantní právě pro ně.
U profilu, který střídá češtinu a angličtinu, může navíc vznikat nejistota, odkud služba nebo produkt pochází. Někteří lidé se pak mohou obávat nákupu ze zahraničí, složitější komunikace nebo toho, že v případě potřeby nebude možné vše jednoduše vyřešit v češtině.
Tato psychologická bariéra výrazně snižuje ochotu navázat hlubší vztah s profilem, sledovat jej dlouhodobě nebo se stát zákazníkem. Výsledkem pak není jen nižší důvěra, ale především pomalejší růst a slabší obchodní potenciál celé osobní značky.
Nejasné signály pro algoritmus
Míchání jazyků však nekomplikuje situaci jen divákům, ale i samotnému algoritmu sociálních sítí. Ten totiž sleduje jazyk mluveného slova, textu ve videu, titulků, popisku i reakcí publika a na základě těchto signálů rozhoduje, komu má obsah doručovat.
Pokud se tyto jazykové signály střídají, algoritmus ztrácí jistotu, pro jaké publikum je obsah určen. Výsledkem je horší doporučování příspěvků, pomalejší růst dosahů a často i celková stagnace profilu.
Mnoho tvůrců přitom používá angličtinu jen proto, že ji vnímají jako trend nebo způsob, jak obsah „vylepšit“. Ve skutečnosti tím ale často dosahují pravého opaku. Místo širšího zásahu vzniká nejasný profil bez pevného publika, který nemá pro algoritmus ani pro diváky jasné místo.
Kdy má naopak smysl tvořit v cizím jazyce
Tvorba v jiném než rodném jazyce sama o sobě není špatně. Smysl ale dává pouze ve chvíli, kdy tomu odpovídá váš skutečný cíl, publikum i trh. Pokud míříte na zahraniční klienty, prodáváte produkt bez jazykové bariéry nebo budujete značku globálně, může být cizí jazyk naopak správnou volbou.
Stejně tak může dávat smysl u obsahu, který neslouží k budování osobní značky ani k přímému prodeji služeb. Typickým příkladem je zábavní nebo čistě vizuální obsah, například humor, krátká videa nebo formáty, které jsou srozumitelné i bez hlubšího porozumění jazyku.
Ve všech ostatních případech však platí jednoduché pravidlo. Jazyk by měl odpovídat lidem, kterým chcete skutečně pomáhat a kteří se mohou stát vašimi klienty. Pokud je vaše hodnota určená primárně pro české publikum, je dlouhodobě nejlogičtější tvořit právě v češtině.
Proč je pro většinu tuzemských tvůrců nejlepší čeština
Pro většinu lidí, kteří chtějí na sociálních sítích budovat osobní značku nebo získávat klienty, je nejlogičtější tvořit právě v češtině. Český trh je sice menší než globální anglicky mluvící prostředí, ale právě proto na něm existuje výrazně menší konkurence a je mnohem snazší získat pozornost i silnou pozici ve svém oboru.
Zároveň platí, že většina našich čtenářů i klientů působí primárně na českém trhu. Pokud tedy prodáváte službu, produkt nebo vlastní know-how lidem v Česku, nedává dlouhodobě smysl komunikovat v jiném jazyce než v tom, kterému vaše publikum přirozeně rozumí.
Tvorba v češtině navíc přináší vyšší důvěru, jednodušší komunikaci i lepší konverze. Právě blízký jazyk totiž umožňuje vybudovat silnější vztah s publikem, který je pro úspěch osobní značky i reálný výdělek naprosto klíčový.
Neméně důležitý je i vztah mezi tvůrcem a publikem. Jazyk, kterým běžně mluvíte, umožňuje přirozenější komunikaci, silnější emoce i hlubší propojení s lidmi, kteří vás sledují. A právě blízký vztah je jedním z hlavních faktorů, který dlouhodobě rozhoduje o úspěchu osobní značky, důvěře publika i skutečném výdělku.
Jedno rozhodnutí, které může změnit růst vašeho profilu
Jazyk příspěvků není otázkou co největšího dosahu, ale skutečné relevance. Nerozhoduje, kolik lidí můžete oslovit, ale kolik z nich se může stát vašimi sledujícími, klienty nebo zákazníky. Právě proto ve většině případů dává největší smysl tvořit v jednom jazyce, který odpovídá vašemu trhu a pro většinu z vás, našich čtenářů, je jím přirozeně čeština.
V tomto článku jsme si ukázali jeden z častých důvodů stagnace profilu. Ve skutečnosti jich ale existuje mnohem více.
Pokud chcete zjistit, co nejčastěji brzdí růst na sociálních sítích a jak se těmto chybám vyhnout, připravili jsme pro vás e-book zdarma, ve kterém je rozebíráme podrobněji.
👉 Stáhněte si e-book zdarma a zjistěte, co skutečně brzdí růst vašeho profilu.

.png)
.png)
.png)